Čihátka
Čihádka jsou vlastně osadou, ve které ovšem v posledních letech kvete čilý stavební ruch - každý rok tu najeden o nějaký ten domek navíc. Není divu, neboť se tu pojí klid a atmosféra odlehlého místa před branami lesa s možností rychlého spojení jak do Bakova a dále na Mladou Boleslav, tak opačným směrem, do Mnichova Hradiště.
Ikdyž bychom to nečekali, nalezneme v obci boží muka, zasazené do přirozeného středu pomyslné návsi.
Historie Čihátek a blízkého okolí:
Obec Ptýrov je trořena osadami Ptýrov, Ptýrovec, Maníkovice, Čihátka a Braňka.
Osada Braňka, která tvoří centrum celé obce, patří částí k ptýrovu a částí Maníkovicím. V roce 1995 si Ptýrov připomínal 650. výročí 1. písemné zmínky
Z 23. srpna roku 1345 je dochován zápis, že výnos z vesnic Ptýrov, Ptýrovec a Miníkovice postoupil cisterciácký klášter v Klášteře Hradišti pánům ze Zvířetic.
První písemná zmínka o Čihátkách je o více než 200let mladší. tedy 16. století.
Z Bodobí prvních století našeho letopočtu, tedy z období působnosti germánských kmenů na území Čech, nemáme ve zdejší oblasti Pojizeří již žádné nálezy, rovněž tak ani z období stěhování národů v 4. a 5. stoeltí našeho letopočtu. Pravděpodobně zde přežívalo místní obyvatelstvo, které bylo potomky lidu popelnicových polů. Hustota osídlení asi i něco poklesla. K výrazné změně dochází snad již koncem 5. století, určitě však už v první polovině 6. stol., kdy naší zam i Pojizeří osídlují Slované.
Na Mnichovohradišťsku se vyslytovaly mnohé slovanské rody, které jménem po svém praotci dali jméno i vznik osadám.
Maníkovice - po praotci Maňkovi
Ptýrov - po Ptýrovi
Název Ptýrovec vznikl staročeskou zdrobnělinou Ptýrova
mladší Čihátka vznikli na místě bývalích čihadel na ptáky nebo zvěř a na jejich místě se ještě v roce 1556 připomína les, o půl století později zde bylo již 5 stavení.
Braňka má název posle Braňky- výstupu z lesa, kteá dosahoval v minulosti až k okrajům dnešníosady.
Po zničení cisterciánského kláštera v roce 1420 byly zmínění vesnice potvrzeny zvířetiským i do majetku.
Během třicetileté války byly mnohé vesnic zpostošeny. Neunikly tomu ano ptýrovské osady. Po bitvě na Bílé HOře připadly zmíněné osady Vadštejnům a začlenily se do Mnichovohradišťského panství, jehož hospodářské centrum bylo v Klášterském zámku (dnešní pivovar). Celé panství se dělilo na 10 rychet. Ptýrovská rychta zahrnovala osady Ptýrov, Ptýrovec, Maníkovice, Čihátka, Klokačka, Veselou, Haškov, Lhotice a Buda. Valdštejnové byli majiteli panství až do zrušení roboty v roce 1848 a některých statků (zde lesní obory) až do roku 1945.
Od poloviny 17. stol. se uvažovalo o výstavbě mostu přes Jizeru v Ptýrovci, aby byla spojena ptýrovská část rychty s Veselskou, která byla rovněž součástí ptýrovské rychty. K výstavbě došlo až nákladem vyrchnosti v roce 1713, brzy však byl most při povodni odplaven. Znovu byl zbudován v roce 1721. Až do roku 1848 byl udržován nákladem vrchnosti, do roku 1897 jej udržovala ptýrovecká osada. Roku 1920 přešel do správy okresu. V té době byl jediným dřevěný most přes jizeru na Mnichvorhadišťsku.
Protože vrchnost byla neomezeným panem nevolníků, měl vrchnostenský soud právo hrdelního soudu, měl právo tělesně trestat. V roce 1663 byl Jan Třešňák z Čihátek za krádež piva odsouzen k pokutě 2 zlatých.
V letech 1831-1832 na Mnichovohradišťsku působil legendární loupežník Václav Babinský. Jeho pobyt je doložen v Bílé Hlíně i na Manikovicích. Jemu připisována vraažda maníkovického rychtáře Jiřího Stránského a jeho manželky Veroniky v noci z 8. na 9. října 1831. Babinský se k vraždě nepřiznal, nikdo další z ní nebyl obžalován. K této události i pobytu Babinského se dodnes dochovalo mnoho pověstí.
V roce 1866 zasáhlo do života místních občanů Rakousko-pruská válka. Již 20. června přišel do Ptýrova prapor rakouských vojáků, většinou české národnosti. Ve skupinách 50-100 mužů byli ubytováni v jednotlivých statcích. Armáda je zásobována z vojenského tábora na louce u Jizery pod klášterským pivovarem. Z ptýriva odešli 27. června k obraně Mnichova Hradiště. Následující den již zdejší kraj obsadili Prusové. V okolí padlo 77 rakouských a 45 pruských vojáků. Obyvatelé ptýrovských osad v obavě před Prusy odjeli s naloženými vozy do Násedlnic a Jabkenic. V obci zůstalo jen několi starců. ostatní se ppo tech dnech vratili zpět. V září téhož roku se v kraji rozšířila cholera, i ve zdejší osadách jí podlehlo nekolik osob. Za zajímavost stojí i to, že v roce 1870 se zde rozšířila epidemie slezinné eněti u dobytka, kde došlo k velkým ztrtám. Touto nemocí onemocněl v Ptýrovci č.12 jan Zámecký, který této nemoci podlehl.
V roce 1909byla v osadě Braňka otevřena nová škla, která existovala jako jednotřídkla až do roku 1966. dnes zde sídlí obecní úřad, je zde prodejna i hostinec se společenskou místností.
Když vypukla I. světová válka, muselo do ní narukovat ze zdejších obcí mnoho mužů. Padli v ní z Ptýrova František Štěpánek a Ladislav Hyka, z Ptýrova Václav Novotný a Vlém Dědek. Za vznik Českoslovrnska bojovali v této válce v legiích z Ptýrova František Zbroj (Francie), z Ptýrovce Oldřich Ponocný a Rudolf Ponocný (Rusko) a Josef Antoš (Itálie).
Období I. republiky patřilo k nejlepším v historii ptýrovské obce. V roce 1922 byl do obce zaveden el. proud. Všechny osady byly převážně zamědělské, i když již v roce 1902 v Ptýrově založil Josef Šimon strojírnu a zaměstnal zde 10-15 zaměstnanců. Došlo ke zřízení sutobusové dopravy, která spojivala obec i s Mladou Boleslaví, čímž bylo umožněno některým občanům dojíždět za prací do vzdálenějčích míst. V této době byl v obci velmi aktivní hasičský sbor a místní Organizace Národní Jednoty Severočeské. Ta podporovala českou menšinu v pohraničí, hrála ochotnické divadlo.
V roce 1935 byl v obci pořízen pomník obětem I. světové války.
Po Mnichovském diktátu se Ptýrov stal pohraniční obcí. K Německu byla 24. listopadu 1938 připojena na přání JUDR. Karla Valdštejna Klokočská obora. Několik dní poté, 8. prosince byla připojena i maníkovická myslivna s lesem vně obory. Proto s velkým nadšením zdejší občané přivítali osvobození v květnu 1945. Po radosti z osvobozené však přišla 50. léta, která byla pro některé selské rodiny tragická. Mnozí byli zatčeni, vystěhovani a jejich majetek zabaven.
Ani tyto kruté a nespravedlivé události nemohly k zapojení všech zemědělcůdo družstva. Ještě vroce 1957 jezdila do obce agitační skupina v ONV a teprve po 5 týdnech tvrdého "přesvšdčování" podepsali přihlášku všichni zemědělci až na Hornovi z Ptýrovce a Bíglovi z Čihátek čp.5.
V roce 1980 byl ptýrov sloučen se sousedním Klášterem. Po r.1989, byla odstraněna úloha komunistické strany s uváděn v život demokratiský systém se Ptýrov opět osamostatnil.
V roce 1992 byla opravena a vysvěcena kaplička v Ptýrově při slavnosti 11. července. V roce 1995, v době 650. výročí první písemné zmínky, přpravil obecní úřad v Ptýrove slavnost se sjezdem rodáků. V současné době v obci žije 165 trvale bydlících obyvatel v 80 domech. K rekreaci je využito 20 domů. V obci je prodejna potravin, pohostinství a sportovní areál s tenisovým kurtem.
Náhledy fotografií ze složky čihátka